Hledáte zábavu na dlouhé večery nebo deštivá odpoledne? I v éře blikajících obrazovek má smysl dát šanci společenským hrám. Proč?
K čemu využít společenské hry
Tradiční Člověče, nezlob se, aktuálně jedna z nejrozšířenějších her na světě, určitě není jedinou možnou volbou. Vybírat si můžete hry podle svého vkusu, lze v nich hledat zábavu i poučení. Dozvíte se toho mnoho z různých oblastí a možná i o sobě samých.
Volit si můžete takové téma, které vás oslovuje. Chcete si vy nebo vaše děti procvičit logiku, naučit se hravou formou cizí jazyk nebo hrát po boku oblíbených pohádkových postav? Potřebujete si zlepšit slovní zásobu nebo paměť? V rámci společenských her je možné prakticky cokoli, jak dokazuje například jedna z moderních variací, v níž hlavní roli hraje zvídavá chobotnička Kvído.
Společenské hry za sebou mají už dlouhou tradici. Za jednoho ze známých předchůdců, kterého pak následovala dlouhá éra deskovek, je například považována Go, která pochází z Číny. Vznikla tu už zhruba ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Paradoxně ji nepomohla uchovat domovská Čína, ale Japonsko.
Společenské hry tak, jak je vidět, nejsou ani zdaleka jen zábavou pro děti. Když se ovšem rozhodnete s nejmenšími hrát, uděláte tím pro ně mnohem více, než že jim pomůžete se na chvíli zabavit. To nejcennější, co v rodinném kruhu můžete absolvovat, je právě společně strávený čas.
Jak se shodují psychologové, děti dávají u společenských her též průchod své kreativitě, učí se nenásilnou formou dodržovat pravidla a zakoušejí první prohry, se kterými se musejí vyrovnávat. Navíc přejímají určité vzorce chování přímo od svých rodičů.
Dospělí zase mají možnost se na pár okamžiků odpoutat od běžných starostí, vrátit se do dětského světa plného fantazie a úžasně si na chvíli „vyčistit“ hlavu.
Jak si vhodnou hru vybrat
A deskové hry přinášejí jedinečnou příležitost. Sejít se u nich může doslova několik generací. Stačí si vybrat z pestré nabídky na trhu.
To nejjednodušší členění her je může rozlišit například na hry dětské a dospělé. Důležité je toto kritérium zejména z pohledu „výdrže“ jednotlivých hráčů. Malé děti obvykle neudrží tak dlouho pozornost a jen obtížně s nimi budete hrát jedno kolo trvající nejméně hodinu. A platí to i pro rodiče. Vydržet u hry celý večer jen proto, že potomka nadchla, nemusí být úplně snadné, nepatříte-li k notorickým „hračičkám“. Vyberte si hru, která bude bavit i vás.
Podle čeho se orientovat? V širším slova smyslu se pak prosadily mezi společenskými hrami zejména již vzpomínané hry deskové, ale také ty karetní. Hry lze rozdělit i dle mnoha dalších hledisek na vědomostní, strategické atd.
Dnes již patří k legendárním titulům, které baví hráče na celém světem například Osadníci z Katanu, hra, která je založena na principu budovatelské strategie postupného osidlování ostrova. Hrát ji můžete s dětmi zhruba od 10 let, takže Osadníci jsou optimální příležitostí, jak zkusit teenagera přimět odlepit zrak od obrazovky počítače či mobilního telefonu.
Podle některých teoretiků lze pro přehlednost deskové hry rozdělit do několika kategorií, například Miloš Zapletal* navrhuje jednoduché členění na:
- strategické hry spočívající v souboji několika hráčů
- závodivé hry založené na principu snahy dostat se do cíle
- poziční hry, jejichž hlavním úkolem je vytvořit manévr na desce tak, abychom docílili sestavy
- pátrací hry, tedy hry spočívající ve snaze vyřešit nějaký problém
Co hrát s dětmi
I základní téma může být vhodným vodítkem pro nákup společenské hry. Hru s dětmi přizpůsobte tedy úrovni jejich znalostí i zálibám.
Vybírejte nejraději v segmentu her rodinných. Toto označení má svůj smysl. Definují se tak ty hry, u nichž hlavně záleží na náhodě. Díky tomu v nich mohou uspět i hráči méně zkušení. Dětem se v nich bude vést proto lépe a rozhodně je po pár minutách celá zábava neomrzí.
Od věci není zamyslet se nad tím, pro kolik lidí je hra určena. Budete-li hrát s potomkem a partnerem hru určenou pro šest hráčů, zkrátka vás toto provedení nemusí tolik bavit. Hledejte proto spíše verzi určenou pro menší skupinu.
Inspiraci vám poskytne hlavně internet, případně velmi dobře vybavené hračkářství se zkušeným personálem. Pokud si zatím navíc nejste svou volbou úplně jisti, vyplatí se vám držet se „při zemi“ i cenově. Hra za několik stovek korun, která vám zbytečně leží ve skříni, protože je na dítě příliš složitá nebo ho nebaví, zkrátka radost neudělá. Jste-li zatím začátečníkem v herním světě, zkuste se odradit od nejnižší cenové kategorii na úrovni cca 300 Kč.
* Zdroj: Miloš Zapletal – Velká kniha deskových her, Mladá fronta 1991, ISBN 80-204-0188-1
